Také máte někdy ten dojem, že je potřeba poznávat města co máme kolem sebe? Já už dlouho. Tentokrát padl výběr na Bratislavu.

Azorské ostrovy (Azory) představují netradiční destinaci na aktivní dovolenou, milé lidi, skvělé jídlo a především nádhernou kopcovitou krajinu zdobenou modravými jezery.

Finsko koncem dubna – čekal jsem jaro, ale prý ne. Zamrzlá jezera byla stále, jen toho sněhu nebylo tolik.

Když se řekne Maroko, představím si nekonečné pouště rudého písku a velbloudy, kteří kráčí vstříc zapadajícímu slunci. Není tedy divu, že tuto zemi mám v oblasti zájmu již dlouho.

Dlouho jsem zanedbával na svých výletech západní Evropu, je na čase začít s tím něco dělat. První vlaštovkou budiž podzimní Paříž.

Závěr našeho okruhu Malajsií nás zavedl na Perhentianské ostrovy, kde jsme si konečně užili parádní moře se vším všudy.

Finsko v zimě, to bych čekal metry sněhu a mráz k nepřežití. Nebylo tomu tak. Ale stejně tam bylo krásně.

Začalo být hezky, hmyzáci vylézají z úkrytů a nechávají se fotit. Pavouci rostou a zanechávají za sebou svlečky – a tak jsem jednu sebral a nafotil. Délka tělíčka je asi 6 mm.

Pokračujeme naplánovanou cestou, ale čím dál více cítíme, že nechceme být v místech, která jsou sic krásná, ale plná lidí. Turistů obzvlášť. Takže trochu měníme plán…