Finsko koncem dubna – čekal jsem jaro, ale prý ne. Zamrzlá jezera byla stále, jen toho sněhu nebylo tolik.

Když se řekne Maroko, představím si nekonečné pouště rudého písku a velbloudy, kteří kráčí vstříc zapadajícímu slunci. Není tedy divu, že tuto zemi mám v oblasti zájmu již dlouho.

Dlouho jsem zanedbával na svých výletech západní Evropu, je na čase začít s tím něco dělat. První vlaštovkou budiž podzimní Paříž.

Závěr našeho okruhu Malajsií nás zavedl na Perhentianské ostrovy, kde jsme si konečně užili parádní moře se vším všudy.

Doposud jsme neměli moc štěstí na zvířata, takže je načase to napravit. 

Pokračujeme naplánovanou cestou, ale čím dál více cítíme, že nechceme být v místech, která jsou sic krásná, ale plná lidí. Turistů obzvlášť. Takže trochu měníme plán…

Druhé panorama z Amalfi, resp. z Pogeroly, což je městečko nacházející se nějakých tisíc schodů nad amalfským pobřežím. Tato úzká silnice byla jediná možnost – mimo zmíněné schodiště – jak se dostat poblíž našeho apartmánu. Byla moc velká legrace toto místo najít, stejně jako tam parkovat :) Ale jinak bylo moc příjemné si ráno dát snídani na […]

Víkendovka na chatě byla přes den naplněna sportováním, večer byl čas na blbnutí s fotoaparáty a blesky. Nemohu zde prezentovat všechny fotky, ale alespoň nějaký výběr :)

Malajsie je jiná než země kolem. Je méně podbízivá, bez známých atrakcí, snadno přehlédnutelná v sousedství kulturních velikánů jako je Thajsko, Indonésie, Barma či Vietnam.