Finsko koncem dubna – čekal jsem jaro, ale prý ne. Zamrzlá jezera byla stále, jen toho sněhu nebylo tolik.

Když se řekne Maroko, představím si nekonečné pouště rudého písku a velbloudy, kteří kráčí vstříc zapadajícímu slunci. Není tedy divu, že tuto zemi mám v oblasti zájmu již dlouho.

Dlouho jsem zanedbával na svých výletech západní Evropu, je na čase začít s tím něco dělat. První vlaštovkou budiž podzimní Paříž.

Závěr našeho okruhu Malajsií nás zavedl na Perhentianské ostrovy, kde jsme si konečně užili parádní moře se vším všudy.

Doposud jsme neměli moc štěstí na zvířata, takže je načase to napravit. 

Pokračujeme naplánovanou cestou, ale čím dál více cítíme, že nechceme být v místech, která jsou sic krásná, ale plná lidí. Turistů obzvlášť. Takže trochu měníme plán…

Světová výstava EXPO, respektive fotografie z ní, pro mě byly jedním z hlavních motivů proč letos vyrazit do Číny. Plán byl vidět obří čínská města a skouknout pár světových unikátů: Velkou čínskou zeď, Zakázané město, pekingskou olympijskou vesnici, šanghajský „Manhattan“ Pudong no a právě EXPO. Nic jsem nedbal na varování, že Čína je touto dobou přeplněná, drahá a počasí nehezké. […]

Moje pracovna ve stavu kreativního bordelu, před výstavou indonéských fotografií. Nějak se nevejdu :)

To je tak, když se v sobotu vrátíte domů po celém dni přednášek s vizí obdobně vypadajícího dne následujícího, když se ozve telefon: že kámoši objevili super místo kde se dá dobře fotit, takže ať si sbalíte nádobíčko, protože pro vás jedou. Tedy místo zaslouženého odpočinku do dvou do rána zevlujete na stavbě a fotíte šílence běhající po […]