Zadání: Potřebujeme fotografii, zachycující konstrukci zastřešení pěší zóny. Bude použita jako velkoformátová reklama/polep na služební (obří) dodávce. Nám se to vyfotit nedaří, naše mnohapixelové (sic) kompakty nedokáží řádně prokreslit pozadí.
No a takto jsem se k tomu dostal já – známý tím, že mám velký foťák :)
Takže jsem byl omrknout místo a hned bylo jasné, že to nebude úplně sranda. Dle zadání byl víceméně daný záběr – širokoúhlý snímek, zachycující přední část konstrukce a pod ní ubíhající prostor dobře stovku metrů dozadu. Tak jsem rozbalil stativ, nahodil širočinu, řádně zaclonil a cvak.
Udělal jsem pár záběrů, které jsem si následně nechal schválit – resp. vybrat ten jeden, který podstoupí finální úpravy. Jenže už tady jsem tušil, že ani výborná optika kvalitních objektivů nepřinese požadovanou kvalitu – ne na cílovém formátu, který odhadem je nějaké 4 metry na šířku.
Ani jsem si nemusel dělat kontrolní výpočet, se kterým se snažím seznámit své žáky: při teoretické tiskové kvalitě 300 dpi bychom potřebovali rozlišení, hmm… 400 cm je nějakých 157,5 palce, tzn. výsledná šíře podkladu je něco přes 47.000 px :) Kolik že má 12 Mpx fotoaparát? 4.000 px?
Pro získání dostatečných podkladů bylo jediné řešení: složit snímek ze spousty dílčích. Zde jsem konečně prakticky zúročil zkušenosti s tvorbou panoramat. Jak se říká, štěstí přeje připraveným :)
Použil jsem objektiv o ohniskové vzdálenosti 50 mm. Na DX snímači to činí v přepočtu 75 mm, jde tedy o poměrně dlouhé ohnisko, zachycující jen malý detail celku. Zvláště zajímavé to bylo v kontextu požadavku na poměrně širokoúhlý záběr, musel jsem být poměrně blízko přední části konstrukce.
Samozřejmě panorama takto složitého objektu by nebylo možné realizovat bez panoramatické hlavy, takže jsem zas jednou ocenil, že jsem si kdysi nechal dovézt z USA parádní panoramatickou hlavu Nodal Ninja. S její pomocí jsem nasekal řádově padesát snímků, hezky tři řady nad sebou. Jelikož cílem bylo mj. dosáhnout detailního prokreslení zadní části konstrukce, přefotil jsem tuto část ještě jednou s patřičně zaostřeným objektivem (předchozí snímání s ostřením na hyperfokální vzdálenost přeci jen neprokreslilo pozadí tak dokonale).
Následovalo složení snímků do plochého panorama,
vložení ostřejšího mini-panorama pozadí,
nezbytné retuše (oranžové odpadkové koše? ne, děkuji),
prosvětlení zastíněných částí (pod střechou vždycky bývá stín, že),
barevné korekce (včetně dobarvení oblohy…).
Výstupem byl kompozitní obraz o parádním rozlišení zhruba 22.000 x 9.000 px, což vychází na tiskové rozlišení zhruba 140 dpi – a to už je naprosto v pohodě použitelné.
Podklad byl předán grafickému studiu, kde jej doupravili, doplnili texty a vytiskli na fólii. Když jsem koukal na výsledek na autě, tak jsem byl vcelku spokojený. Sic mi přišlo, že tiskárna nevyužila plného potenciálu obrázku (zblízka byla vidět pixelizace víc, než bych čekal) – ale rozhodně to vypadalo dobře.
Dokonce na obrázku zanechali jednoho z holubů, který se zúčastnil fotografování. Schválně jsem jej neretušoval, no a vida – mají na autě malého maskota :)
Použitá technika:
fotoaparát Nikon D300,
objektiv Nikkor 50/1.8,
stativ Manfrotto 055 proB,
panoramatická hlava Nodal Ninja 3 mkII.
Výstupem byl obraz o rozlišení 22.000 x 9.000 px, tedy cca 198 megapixelů.