Moje pracovna ve stavu kreativního bordelu, před výstavou Indonéských fotografií. Nějak se nevejdu :)
Příspěvky označené „panorama pohyblivé“
Amalfi panorama II
Druhé panorama z Amalfi, resp. z Pogeroly, což je městečko nacházející se nějakých tisíc schodů nad amalfským pobřežím. Tato úzká silnice byla jediná možnost – mimo zmíněné schodiště – jak se dostat poblíž našeho apartmánu. Byla moc velká legrace toto místo najít, stejně jako tam parkovat :) Ale jinak bylo moc příjemné si ráno dát snídani na terase, nechat se hladit vycházejícím slunkem a koukat na Neapolský záliv…
Amalfi panorama
Amalfské pobřeží v italské Kampánii náleží mezi památky označované jako světové dědictví. Po pár dnech strávených v úzkých uličkách měst, postavených na skálách kolem pobřeží, je mi jasné proč. Tohle místo opravdu má své kouzlo.
Jedno panorama, tentokráte ploché (válcové), z mola je zde k prohlédnutí:
Itálie 2009 – první panorama
Tak jsem se zas po letech, díky kámošce z VŠ, podíval do Itálie. Prodloužený týden nám umožnil shlédnout spoustu zajímavých míst v oblasti Kampánie. Bydleli jsme na Amalfi a jedna z cest nás zavedla na Capri – turisty prolezlý a děsivě profláklý, nicméně moc pěkný ostrov nedaleko. No a protože jsem s sebou táhl stativ a panoramatickou hlavu, tak jsem pochopitelně byl moc zvědavý na výsledky svého snažení – šlo o první nasazení této panohlavy v terénu. Takže den po návratu tu máte první panorama k nahlédnutí.
Kavárna Bio zahrada – interiér
Kolegové aikiďáci z Vinohrad otevřeli velmi příjemnou kavárnu poblíž Náměstí míru s názvem Bio zahrada. Využil jsem jejich potřeby doplnit webové stránky kvalitními obrázky a nabídl se, že zkusím udělat pár fotografií a prípadně i sférické panorama. Tedy, v pravdě, ono panorama je to, co mě k tomu nejvíc táhlo.
České Švýcarsko
Prodloužený víkend spolu s krásným počasím a začínajícím podzimem láká k výletům. Mili (má indonéská spolucestovatelka) mě přizvala na výlet do Českého Švýcarska – a já moc neváhal. Výlet sliboval – mj. díky fotograficky pozitivní bandě – spousty krásných fotografií skalních měst a výhledů do zamlžených údolí…
Procházeli jsme Údolím říčky Kamenice, vyběhli na Pravčickou bránu, obdivovali skalní město v oblasti zvané Tiské stěny. Bylo to moje první seznámení s touto oblastí a jen doufám, že ne poslední. Bylo tam moc hezky a zvláště Tiské stěny stojí za řádné nafocení. Mrzí mě, že nebyl čas zkusit tam udělat sférické panorama.
Sférické panorama – první pokus
V poslední době jsem se dosti nadchnul pro panoramata – ale ne lecjaká. Dostal jsem ukrutnou touhu zkusit si sférická, tedy plně kulovitá panoramata, taková jak se můžete kouknout nahoru nad sebe i přímo dolů – a pak se jen divíte, kde měl fotograf nohy :). Nesmírně inspirativní je v tomto např. web Praha stověžatá. No a když to dokáží oni, co bych to nezvládl já, že – řekl jsem si a šel do toho :))
Pár dní jsem studoval, co vše je/bude potřeba, dělal pokusy a zjišťoval, že celá akce nebude až tak triviální. Brzy mě neúspěchy při sesazování obrázků dovedly k nutnosti pořídit panoramatickou hlavu na stativ. Což o to, možností je spousta, jen vše stojí peníze, a to místy dosti značné peníze (hlava od Manfrotto za 14k Kč? ne, děkuji). Naštěstí se ozvala dobrá duše (tímto děkuji Petru Klapperovi) a dostal jsem (krom dobrých rad do začátku) na testování do ruky Panosaurus, trochu divokou ale plně funkční hlavu, s níž se mi podařilo zrealizovat níže uvedené panorama.

