V červenci jsme s Bárou projeli půlku ostrova. 26 dní na cestě, 8 zastávek, řada výletů – a hromada zážitků a zkušeností.
Výlet k pobřeží Baltu vprostřed zimy přinese trochu jiné dojmy, než jaké popisují klasické učebnice němčiny – a není to na škodu!
Do lotyšské Rigy rozhodně nejezděte, pokud jste zvyklí čerpat energii z lidí kolem. Udusili byste se tu hned první odpoledne. (Takřka) všichni se tu tváří, jako by jim nateklo do bot, uletěl papoušek a k tomu byli pozváni na finančák.
Procházka po obranné zdi, uzavírající starý Istanbul ze západu, od Marmarského moře po záliv Zlatý roh, se ukázala být jednou z nejlepších na celém výletě.
Palác Topkapi, staré sultánské sídlo uzavírající východní vrcholek Starého Istanbulu, je jednou z nejprofláklejších památek města. Řekněte mi někdo, proč?!
Konečně jsem navštívil Chorvatsko, zemi oblázkových pláží, bílých hor a spoustou stabilního větru nad mořem.
Mešita ve čtvrti Ortakoi (Ortaköy Camii) stojí hned pod Bosporským mostem, který spojuje Evropu s Asií. Obojí samo o sobě stojí za vidění, dohromady jde o jedinečnou kombinaci.
Číňané mají jiné hodnoty než my. Z našeho pohledu jsou hluční, nevychovaní a hrubí. Oni to tak nevidí… takže je na nás se přizpůsobit. Dokud jsme tam. Ale člověku to nedá o tom alespoň nenapsat.