Dostal jsem možnost fotit další komerční záležitost: malé skleněné figurky zvířat, které vyrábí kolega z aikida pod značkou Glass Dudek. Jsou 6–8 cm velké, z plného skla. To sic znamená, že se s nimi dobře manipuluje, ale také že se pekelně lesknou. Navíc, jakmile se člověk konečně zbaví nechtěných odlesků tak zjistí, že dalším problémem je že jsou průhledné: tedy je vidět skrz na další profilovanou stranu která opět přináší nechtěné stíny do tvaru zvířete. A pokud přičteme občasné zlacení, ja o zábavu postaráno :)
Příspěvky označené „close-up“
Supermarine Spitfire MK.Vb
Tak jsem si pořídil novou hračku, nový fotoaparát :) Zjistil jsem totiž, že svou doposud věrně sloužící D70 mám již čtyři roky (!!) a při pohledu na nabídku nových Nikoních těl a příznivý kurz dolaru jsem prostě neodolal své marnivé touze vlastnit samou hi-end techniku… a tak mi přibyl drobeček s označením D300.
A hned jsem jej otestoval: kamarád chtěl zdokumentovat svůj model letadla, na kterém pracoval postupně po dva roky. Tož jsme se dohodli, modýlek nasvítili školními, (takřka) ateliérovými světly a výsledek řekl bych splnil očekávání: pečlivě zpracovaný model vypadá výborně, a nový foťáček si s ním bez problémů poradil.
Motýli z Fata Morgany
Nedávno jsem s M.R. vyrazil do botanické zahrady v Troji, resp. do skleníku Fata Morgana, kde se konala výstava exotických motýlů. Moje snaha získat volný vstup na základě novinářské průkazky selhala, ale zase mi dali 50% slevu na ITIC kartu. Alespoň něco :)

Zima se ukázala – na skok
V čase zimních svátků jsme se – opět – nedočkali mrazů a sněhu jak se sluší a patří. A když se počasí umoudřilo, byť na jeden den, potěšilo to snad každou dušičku. Mě to vyhnalo alespoň na kousek ven, s aparátem.
Fotografie bez ambicí, jen pro malou zimní radost.
Rostou [už? už zas?] … a jak :)
Byli jsme na houbách… jen na chvíli, ale stačilo to. Trocha deště, hodně lidí, spousty hub. Rostou v mechu (bez kapradí, ale s borůvčím) i jehličí. Užijte si to taky :))
Sekáč – takovej skoropavouk
Sekáče jsem již fotil dříve – a tam je i jedna z mých nejoblíbenějších fotek vůbec: sekáč v modrém, kterého mám v metrové zvětšenině nad postelí… ale zpět ke dnešku, našel jsem ke spolupráci nakloněného kamaráda, a tak jsem ho zase zkoušel nafotit. A velmi rád – je to totiž velmi zajímavé stvoření…

Focení žab II (aneb zase nejsem spokojenej)
Tak jsem se vydal fotit žabky, tentokráte plně vybaven: tedy robustní stativ a hlavně Sigma 2× telekonvertor, který mi umožní na dlouhém konci mojí Sigma 70–200/2,8 vykouzlit zajímavých 400/5,6, což při započtení crop faktoru digitální zrcadlovky znamená krásných 600/5,6 ekvivalent kinofilmu. A to už je pořádný teleobjektiv. Jsem si teda myslel :))

Kráska a zvíře (v říši žabí)
Dostal jsem tip na místo, kde se prý vyskytují žáby v hojném počtu. A protože obojživelníci spadají do oblasti mého (fotografického) zájmu, vyrazil jsem prozkoumat terén.






