Peking je takový… jiný.
Do Pekingu jsem dorazil po zhruba dvacetihodinové cestě, utahaný z dlouhých a ještě ke všemu zpožděných letů. Každopádně mě přivítalo moderní a krásné letiště, přímočará a jasná navigace a také hodinová fronta na imigračním. Přesun do centra byl bezproblémový, rychlodráha vede z haly až na jednu z mnoha linek metra, vše je srozumitelné a jasné, nákupem jízdenek v automatu počínaje (i s anglickým rozhraním!) a bezpečnostní kontrolou konče (sken batohů jako na letišti, při každém vstupu do metra).

Takže jaké jsou mé dojmy z Pekingu? No pár jich je.
Namátkou:
Peking smrdí. Není to ani tak smogem jako kanalizací, vodou a veškerou možnou činností konanou na ulicích (oprava auto a motocyklů, natírání plotů aj.). Místy je to opravdu obtěžující. No a smog tu je, spolu s vedrem mám pořád vyschlo v ústech a pití ani moc nepomáhá. No a smog silně omezuje viditelnost/fotitelnost.
Lidi se chovají jinak. Podle evropských měřítek se chovají sebestředně až hrubě, hulvátsky. Cpou se, vráží do dalších, ani nenaznačí ochotu uhnout/pustit a neocení když tak učiníte vy. Z metra se musíte prodrat, pokud nejste dost agresivní, tak nevystoupíte. Lidi jsou hluční, všude telefonují (a že mají signál i tunelech metra). Moje kdysi oblíbené rčení "řvou jak banda Němců" tímto vzala za své.
Silniční doprava je klasicky asijsky hektická. Silnice jsou sic bohatě dimenzované, k obvyklým 3+3 pruhům často patří další, zelení oddělený pruh vyhrazený pro cyklisty. To ovšem neznamená, že když je potřeba tak jím nejezdí i auta. Auta jezdí divoce, hlučně a zmatečně. Přecházení na zelenou pže je prostě zelená je čirá sebevražda, onen signál znamená jen to, že právě vyjíždí auta co zatáčí a že budou troubit o něco víc než obvykle. Na druhou stranu jsem nikde neviděl tolik elektrikou poháněných kol a motorek/vícekolek jako tady.
Je tu moc lidí. Pokud je někde něco zajímavého, znamená to také, že tam jsou mraky lidí. Zpravidla jsou lidi všude, u všeho a ještě stojí fronty na lepší výhled na dav před sebou. Na památkách přes den není k hnutí, k večeru to klesá na přijatelné množství. No a turista je tu ne neobvyklý, ale stále zajímavý. Takže furt na mě někdo zírá, případně se chce se mnou fotit.
Domluva je tu mizerná, ale když to jde tak to jde. To znamená, když náhodou někdo umí mluvit anglicky, rád se sám nabídne s pomocí, popovídá si. Snad nikde na dovolené jsem si nepopovídal s tolika lidmi jako tady za pár dní. Na druhou stranu když něco fakt potřebuji (jídlo, zjistit jestli je osvícený stadion v noci), získat kloudnou odpověď je problém.
Čínská "čína" je fakt trochu jiné jídlo než ta z čínských bister. Je potřeba být opatrný kam člověk zajde, nenechat se natáhnout přemrštěnou cenou, naučit se pár frází (jako např. "bez chilli") a přistoupit na to, že je to prostě jinak.
Číňanky jsou fakt pěkný holky, tady občas. Vlastně jsou nejčastěji nehezké, ale když se zadaří, je to radost pohledět. Takže nezřídka kdy mi i nahlas ujedou hlášky jako "OMG", "no to ne", "aaaaaa" a tak :))
Je obrovský kontrast mezi novým a strarým. Hutong se nazývá stará přízemní zástavba. Nedávno objevila výhody elektriky — zato tam neexistují privátní toalety, pouze veřejné. Lidi žijí na ulici, pracují, čistí si zuby, občas i spí… a mezi tím parkují luxusní Toyoty a Volkswageny, limuzíny i jeepy — které bych čekal spíš o ulici vedle u moderních prosklených výškových budov. Vysvětlením je bytová krize a potřeba Číňanů "mít tvář".
Celkově je to tu fajn, rozhodně jde o zajímavé místo k návštěvě. Člověk prostě nemůže očekávat evropské standardy v ničem a naopak si tu jinakost užívat.
Na druhou stranu je to tu výrazně méně fotogenické než jsem čekal, místy jsem z toho i dosti otrávený. Ale pak vždy objevím něco opravdu zajímavého a mám radost. Začínám chápat, proč Joe McNally udělal ze své návštěvy Číny asi jen dvaceti stránkovou publikaci…
Trávím hodně času na nohou a večer padám únavou, takže další foto moc nebudou. Leda až je zas někdy zpracuju… Jo a za kvalitu vznikající v polních podmínkách se předem omlouvám.















No tak hlavně že se ti tam aspoň trochu líbí ;) ono to bude podle mě fotogeničtější mimo ta velkoměsta… třeba to na tebe ještě čeká :) tak přeju hezkej a zajímavej pobyt. :)
No jasně že krajina je něco jiného, ale mě šlo třebas o to, že ty chrámy jsou takové furt stejné (jako třebas i mnohdy na Bali) — to třebas v Čechách nebo v Japonsku nehrozí. Krom toho je to asi poprvé, co jsem ve městě kde je odpoledne a v podvečer reálný smogový fotitelný dohled nějakých sto, dvě stě metrů :)) jinak je to fakt hodně jiný, jsem za tuto zkušenost rád. Je potřeba si tomu provozu tady trochu navyknout. Např. do Forbidden City jsem vyrazil až dnes a jsem rád že až tak pozdě — dnes jsem si to dokázal krásně užít, lidi už mě ani nerozčilovali…
…a dík :)
Uff, tak ten smog, to bych opravdu nemusel. Doufám, že s tím Čiňani něco provedou, protože jich je jak psů a když si všichni koupěj auta, tak teda potěš pámbu.. Mně to stačilo kdysi v Egyptě, když jsem si užil smogový oblaky zkombinovaný s pouštní bouří, v tom se už vůbec nedalo dýchat.
Jak psů jich není, pže už jsou všichni snědení (na ulicích jich je jich poskrovnu, zato jsou na každém druhém menu) :)
Jinak tady vůle měnit věci fakt je. Třeba elektrika je tu hodně levná — v důsledku toho je komplet stará zástavba co nemá ani kanalizaci předělaná na proud (všude rozvodné skříně na fasádách…). A fakt elektromotorek je tu děsně moc, elektrokola taky… jakože tak moc, že tady skoro nepotkáš benzínovou motorku nebo skůtr. Ale zas má každej neekologickou klimatizaci :))) Ale celkově, řekl bych, že oni tady jsou schopní udělat zásadní změny jednodušeji a rychleji než my na "západě".
Já ti to říkala, s tím smogem… tedy užila jsem si ho v Hanoji, v Jodhpuru, v Delhi… tím pádem si ho v Pekáči dovedu taky představit :) To je holt handicap těch velkoměst… Tím pádem ani nelituju, že tam nejsem… :) Ale nové zážitky jistě nasbíráš i tak :) Kolik tam máte stupňů? Prší občas? Monzunově? A co totalitní režim? Je to tam dost cítit? Ve Vietnamu bylo, a hodně. Funguje tam facebook? V Hanoji nešel. Nepřebije moderní zástavba ty chrámy? Co jídlo, ochutnal jsi psa? ;)
no, teda z fotek to az tak nefotogenicky nevypada :) pekny to mas. a doufam, ze vydrzis pokracovat — ja uz jsem ted v zaveru nemel moc sil nazbyt (na ladeni fotek na linym stroji hlavne).. ;( kazdopadne drzim palce, at ti vejlet pekne vyjde.
btw mozna by nebylo spatny (jestli ti teda zbyde cas) pridat obcas nejakou google mapku, aby mel clovek predstavu, kde prave jsi. Peking je teda jasnej, ale jestli se pak posunes nekam mimo proflakly mista, tak by to nebylo spatny..
Takže,
Mili:
na počasí mám zatím štěstí, prakticky vůbec a rozhodně ne monzunově,
je tu neustále kolem 30 st. plus, docela jsem se opálil,
režim cítit není, pokud pominu obsesi Maem a trochu přehnaná bezpečnostní opatření,
Facebook nejde, lze jej obejít VPNkou, ale mě zlobí i ta, takže žiju bez něj,
psa jsem neochutnal, s jídlem to tady není tak jednoduché jak jsem čekal,
a moderní zástavba chrámy nepřebije, pže tady mají kolem chrámů OHROMNĚ místa — tak obří parky jsem nikde neviděl.
Filipe:
Letos jedu po městech, takže navigace netřeba. Jinak foto moc zpracovám, to pořeším doma.
Máš to hochu moc pěkné. Ať se Ti výlet hodně vydaří. Těším se na další obrázky a povídání. Prodlužuješ mi dovolenou. Opatruj se, šťastné cesty.