Cesta do Číny zrušena/odložena
To je tak, když převládá nadšení nad rozumem a racionalitou. Při plánování výletu do Číny jsem byl zcela zahlcen nadšením, že je čas, možnost a peníze na takovou cestu, že jsem opomněl řádně sledovat takové detaily, jako je počasí nad územím této megazemě. Ono totiž na severu, v oblasti Pekingu, je i začátkem léta dost hezky, ale na jihu, v oblasti Hongkongu, tou dobou vrcholí monzunové deště. Ono 1.300 km přímo na jih přeci jen je daleko.
Po vážné diskuzi se spolucestovatelkou jsme dospěli k závěru, že přeci jen by bylo rozumnější cestu do Číny odložit na podzim či jaro. Naším společným zájmem je především fotografování, a jakkoliv fotografie za deště mají své kouzlo, tak čeho je moc, toho je příliš. Navíc tři čtyři týdny v permanentní vodě, kdy vše plesniví, to jsou náročné podmínky samy o sobě.
Padlo tedy rozhodnutí: letos do Číny nejedeme.
No ovšem když už máme možnost a chuť někam jet, tak rozhodně výlet rušit nebudeme. Hned jsme se vrhli na plánování alternativního cíle…
Čína je ovšem nesmírně úžasná a fascinující země, rozhodně se tam hodlám někdy podívat.
update
Když jih Číny zaplavují monzunové deště, tak kdepak neprší? No o kousek jižněji, kde se deště přehnaly o něco dříve. Například v Indonésii. Ano, náhradní cíl za zrušenou Čínu byl nalezen: jedeme do civilizované části Indonésie, osm stupňů pod rovník, na ostrovy Jáva, Bali a Lombok. Budeme mít možnost vidět nejteplejší oceány světa, dýmající sopky a tropickou faunu a flóru. Chybět mi bude kulturní pozadí nejstarší civilizace – jakkoliv Indonésie byla osídlena velmi, velmi dávno.
update 2
Deník z cesty a rozsáhlá fotogalerie k cestě z Indonésie je k vidění na adrese http://indonesie.mihalicek.net.