MATOUŠ MIHALIČEK – fotoBLOG

Sekáč – takovej skoropavouk

Sekáče jsem již fotil dříve – a tam je i jedna z mých nejoblíbenějších fotek vůbec: sekáč v modrém, kterého mám v metrové zvětšenině nad postelí… ale zpět ke dnešku, našel jsem ke spolupráci nakloněného kamaráda, a tak jsem ho zase zkoušel nafotit. A velmi rád – je to totiž velmi zajímavé stvoření…

Proč jsem jej nazval skoropavoukem? Ačkoliv patří říše Animalia, kmen Arthropoda, třída Arachnida, dál už je to trochu jinak – řád Opiliones… to oproti pavoukům, roztočům a dalším podobným breberkám. Zásadní rozlišovací znak je, že na rozdíl od pavouka nemá zjevně oddělenou hlavohruď od zadečku (a má míň očí, nedělá pavučinu…).

Takže na obrázcích je nás běžně žijící sekáč tak, jak ho běžně vídáme… a pak trochu zblízka :) Detaily jsou fotografovány objektivem Sigma 105/2,8 s reverzně nasazeným Nikkor 50/1,8.

Pro fotografy podotýkám, že jde o zmenšeniny z fullframe, tzn. nikoliv o výřezy. Takovéhle mocné zvětšení má uvedená optická soustava. Předmětná vzdálenost (tj. od frontální čočky k objektu) ovšem hrubě klesla, je něco kolem 3–4 cm, takže v dosahu nohou tohohle hmyzáka… těžko se s tím fotí :( A o hloubce ostrosti ani nemusím mluvit, obrázky mluví samy za sebe…